marianskyostropestrec.cz | objevte plody, které vám pomohou s očistou jater | Ostropestřec mariánský – účinné látky a léčebné účinky na naše zdraví

Ostropestřec mariánský – účinné látky a léčebné účinky na naše zdraví

odhalte blahodárné působení ostropestřce

Ostropestřec mariánský je léčivá rostlinka známá v lidové medicíně již po staletí. Nejvíce z jejích příznivých účinků na lidské zdraví těží obyvatelé Středomoří, odkud ostropestřec pochází. Ojediněle na něj ovšem můžeme narazit i v mírných pásmech Evropy, kde zplaňuje.

Málokterá rostlinka disponuje tak širokou škálou příznivých účinků na lidské zdraví. Ostropestřec má však nesmírně bohaté využití i v jiných oblastech, svůj smysl nalezne třeba v gastronomii nebo v kosmetice. Okrasné květy lze velmi dobře použít jako součást sušených kytic. Jeho hlavní účel však spočívá v obsažených látkách, které bychom se neměli rozpakovat využít pro léčbu nejrůznějších zdravotních neduhů.

Výčet obsažených látek

Nejdůležitější látkou obsaženou v ostropestřci mariánském je sylimarin. Tento název představuje souhrnné označení pro flavolignanové sloučeniny a silice. Výčet konkrétních látek spadajících pod tuto skupinu sice asi většině běžných uživatelů bez chemického vzdělání nic neřekne, přesto si je zmíníme: jsou to flavonoidy silybin, silydianin a silycristin, biogenní aminy tyramin a histamin, v menším množství potom kvercetin, dehydroflavonol taxibolin nebo opticky aktivní dehydronoferil.

V ostropestřci nalezneme rovněž aminokyseliny, cukry a oleje s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin.

Nejcennější jsou plody

Nejvíce léčivých látek obsahují nažky, i při zpracování se v nich tyto látky uchovávají ve vyšším množství a při následné konzumaci mají zdravotní účinky. K vyluhování účinných látek dochází po rozmělnění semen, které se obvykle drtí v hmoždíři. Prášek je třeba skladovat v suchu a nejlépe v chladu. Ideální nádobou na skladování prášku z rozemletých nažek jsou plastové tuby od šumivých vitaminů, které jsou zároveň vzduchotěsné. Z prášku se připravuje odvar nebo tinktura a užívají se denně po lžičkách.

Kromě plodů se v lidovém léčitelství někdy využívají i další části rostliny, především list a kořen, jejich účinky jsou však již slabší. Jejich použití je shodné jako v případě nažek – po usušení se připravuje čaj.

Účinky ostropestřce

Droga nejlépe působí na jaterní parenchym, ovlivňuje tvorbu žluči a její distribuci a používá se jak preventivně, tak při léčbě chorob jater nebo žlučníku. Aplikovat ji lze i při podezření na chronickou otravu, při snížené funkci jater, při cirhóze nebo regeneraci orgánu poškozeného nadměrnou konzumací alkoholu, zánětem nebo při ztučnění jater. Ostropestřec preventivně působí proti tvorbě žlučových kamenů a urychluje léčbu žloutenky. Pravidelná konzumace odvaru z ostropestřce příznivě podporuje zdravou funkci metabolismu.

Další využití

Nejsou to však pouze játra, která ocení přínosy tohoto bodláku. Tradičně se odvar z ostropestřce doporučoval třeba při bílém výtoku z pochvy nebo potížích s menstruací, vodnatelnosti, zánětu pohrudnice a plic, dokonce i při píchání v boku.

Droga obsažená v ostropestřci nemá žádné negativní vedlejší účinky. Jediné možné znehodnocení je zežluknutí, ke kterému může dojít při nevhodném skladování.