Ostropestřec - popis rostliny

poznejte vše o této bylině

Na první pohled si ostropestřec můžeme velmi snadno splést s „obyčejným“ bodlákem. Dříve býval kvůli svému vzhledu známý také jako Kristova koruna a bílé skvrnky na listech asociovaly našim předkům mléko Panny Marie, odtud jeho druhový název.

Ostropestřec - základní informace

Příbuznost s bodlákem naznačuje i botanické zařazení do shodné čeledě, tedy hvězdnicovitých – jednou z nejpočetnějších čeledí dvouděložných rostlin vůbec. Mezi hvězdicovité řadíme většinu běžných lučních i okrasných rostlin – pampelišku, sedmikrásku, gerberu, kopretinu nebo chryzantému. A nebo také právě ostropestřec, který si představíme v následujících řádcích.

Lodyha a listy

Ostropestřec mariánský je jedno až dvouletá, statná bylina původem ze Středomoří. Ve střední Evropě místy rostou jeho zdomácnělé formy, ovšem narazit na něj v české přírodě mžete spíše vzácně.

Ostropestřec dorůstá většinou 60-150 centimetrů, takže oproti bodláku obecnému je o něco vyšší. Plná lodyha se zaobleně hranatým průřezem obsahuje bílou dřeň a je listnatá, dole hustě a nahoře už jenom řídce. Je porostlá střídavými objímavými listy s bílou žilnatinou lemovanou na lícní straně bílými skvrnami.

Listy ostropestřce jsou velké až 40 centimetrů, vyrůstají v přízemní růžici a poté po celé lodyze, mají podlouhlý eliptický tvar a jsou na obrysu ostnaté.

Celá rostlina je pokryta drobnými žlázkami a pavučinatým chmýří.

Květy a plody

Velmi výrazným znakem ostropestřců jsou jejich květy. Nepřehlédnutelné purpurové červené úbory vyrůstají z ostnité, okrouhle obvejčitě báze tvořené nepravidelně zubatými listeny. Jednotlivé květy dosahují velikosti 3-7 centimetrů a je na nich dobře patrná dlouhá bílá korunní trubka. Bylina vykvétá většinou koncem června a na konci léta dozrávají plody.

Plodem ostropestřce jsou lesklé, světle hnědé a tmavohnědě čárkovitě žíhané smáčklé nažky, 7-8 milimetrů dlouhé. Charakteristické je pro ně bílé chmýří a dole srostlé, drsné štětinky. Chmýr snadno opadává. Právě tato semena lze využít v lidovém léčitelství, mletá nebo drcená se sávají součástí například homeopatických přípravků.

Léčivé využití

Standardně se ze semen připravuje léčivý odvar, který nejvíce působí na játra a příznivě ovlivňuje jejich funkci, napomáhá k jejich regeneraci a pomáhá při léčbě žloutenky či dalších onemocnění. Jinou možností je připravit si tinkturu. Oba přípravky se užívají denně po lžičkách.

Nejvíce účinných látek je obsaženo v obalu semen, v lidovém léčitelství se však můžeme setkat i se zpracováním sušených listů nebo kořenů.