Více o léčivce Ostropestřec mariánský

odhalte blahodárné působení této bylinky

Ostropestřec mariánský je středomořský druh bodláku, který vzácně zplaňuje i na našem území. Svůj název dostal podle květů, které jsou chráněny ostrými zubatými listeny vyrůstajícími z květního lůžka. Bílé skvrnky na listech zase našim předkům asociovaly mléko Panny Marie, odtud jeho druhový název. Ostropestřec mariánský je dnes známý především díky svým blahodárným účinkům na játra.

Jak jej poznáme

Již jsme zmínili, že se jedná o bylinku příbuznou bodláku. Stejně jako on ostropestřec patří do čeledi hvězdicovitých, která je v rámci dvouděložných rostlin jednou z vůbec nejpočetnějších. Botanikové do ní řadí třeba tak známé a hojné květiny jako pampelišku nebo sedmikrásku, ale také řadu okrasných rostlin jako jsou gerbery, kopretiny, astry či jiřiny.

Vraťme se však k ostropestřci. Ten dorůstá výšky až 160 centimetrů, z přízemní růžice listů vyráží plná lodyha obsahující bílou dřeň. Dole je hustě olistěná, směrem vzhůru listy postupně řídnou. Lodyha je pokrytá jemným chmýřím.

Objímavé listy jsou dlouhé až čtyřicet centimetrů a mají nezaměnitelný ostnatý okraj. Typická je rovněž bílá žilnatina a bílé skvrny na lícní straně (o kterých již byla řeč v souvislosti s původem druhového názvu.)

V červnu se objevují purpurově červené květy, vyrůstající z ostnaté báze. Úbory jsou až sedm centimetrů dlouhé a postupně v nich dozrávají plody – nažky.

Bohatá studnice zdraví

Právě nažky jsou na celém ostropestřci to nejcennější. Konkrétně v jejich obalu nalezneme hotový poklad pro naše zdraví. Nažky (někdy nesprávně označovány jako semena) jsou 7-8 centimetrů dlouhé, světle hnědé a tmavohnědě čárkovitě žíhané a pokryté bílým chmýřím. Je v nich koncentrováno vysoké množství zdraví prospěšných látek, které neztrácí svou léčivou sílu ani po zpracování.

Nažky se doporučuje sbírat krátce před dozráním, poté nechat usušit a rozmělnit v hmoždíři. Vzniklý prášek se používá pro přípravu odvaru nebo léčivé tinktury. Při zpracování plodů ostropestřce je však třeba dodržet některé zásady. Například se vyvarujte rozemletí příliš velkého množství nažek najednou – připravte si vždy jen tolik prášku, kolik dokážete zpracovat v rozmezí několika dnů. Příliš dlouho skladovaný prášek totiž žlukne a tím se přichází o jeho cenné vlastnosti. Rozemletý prach skladujte nejlépe ve vzduchotěsných nádobách bez přístupu světla a vlhkosti. Osvědčily se například plastové tuby od šumivých vitaminů.

Jak ostropestřec pomáhá játrům

Účinná látka obsažená v nažkách, ale i dalších částech rostliny (pro lidové léčitelství se využívalo rovněž odvarů ze sušených listů nebo kořenů) je známá jako sylimarin. Jedná se o souhrnný název pro více chemických substancí (především flavolignanové sloučeniny a silice), které ve vzájemné kombinaci příznivě ovlivňují činnost jater a metabolismu. Čaje z ostropestřce se proto tradičně doporučují při onemocnění nebo poškození tohoto životně důležitého orgánu. Napomáhání při léčbě zánětů, cirhózy i ztučnění jater, stejně jako při žloutence nebo regeneraci po poškození nebo nadměrném pití alkoholu. Pravidelná konzumace ostropestřcového čaje slouží jako vynikající prevence, chrání játra a zabraňuje tvorbě žlučových kamenů. Nápoj má celkově detoxikační účinky a je využívám i jako homeopatický přípravek.